Povídka

19. listopadu 2011 v 11:52 | Daniela

Chtěla bych se s Vámi ,podělit o svou první a snad ne, poslední povídku..



Nemocniční stěny byly bílé.Sem tam visel nějaký obrázek.Radek ležel na lůžku.Vedle sebe měl malého plyšáčka.Jeho zchátralé tělo,nedovedlo zvednout ruku na uvítanou.Zmocnila se mě panika,ztratit milovaného člověka.O Pane,slituj se nad tím to životem!!! V duch zněla modlitba..
Chceš slyšet další kapitolu s Bible? Kývl hlavou.Odpověď zněla ano.Na počátku bylo slovo...Nádherné modré oči,sledovali otevírající se ústa.Pak se zavřela,usnul.

Sestro! Sestro! Ano ? Už víte něco více o stavu Radka ? Sklopila oči.Jen,že se stav,čím dál tím více horší! Ne,nemusíte mi už více říkat.To stačí!

Venku panovala zima.Děti si bestarostně hráli venku a užívali prázdnin.Mé kroky které se obtiskávali do sněhu,vedly do lesa.Pane prosím za uzdravení! Prosím za sílu!,prosím! Někdo uslyšel modlitbu a kráčel směrem ke mě.Kamarádka.Věděla o trápení,proto nabídla modlit se ve dvou.Neboj,ve středu nás je Bůh!Modlitba trvala asi deset minut.Celá vyčerpaná,jsem se v posledních silách dobelhala domů.

Druhý den,se opakoval jako včerejší.Sedět u Radka,předčítat Bibli,modlitba,spánek.
Až jednou Radek procitnul.Ruka sklouzla k mojí.Chytil ji.Miluji Tě! Zůstaň se mnou až do konce! Prosím! Oči se zavřeli.dech se zastavil,slzy tekly proudem...Síla zavolat sestru byla nulová.Co se děje ? Zvolala sestra,která viděla,přes sklo,že není něco v pořádku.Zemřel!

Hřbitovní vrata bouchla.Milí pozůstalí,sešli jsme se tu...Já necítila nic,jen hořkost,smutek a slzy,které mi obmývali tváře.Srdce cítilo prázdnotu,snad jen pomyšlení,že až zemřu,uvidím ho,setkám se s ním...!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama